ČOSE
Hlavní menu:
Informace pro odboráře
Webové stránky a informace nejen pro odboráře
Vznik odborové organizace - změna zákona od 1.1.2014
Odchody do důchodu - co se počítá do penze
Zaměstnavatel dluží mzdy - co se s tím dá dělat?
Členské příspěvky a srážka ze mzdy
Na nových webových stránkách www.odbory.info můžete najít velké množství informací, rad nejen z odborářského dění.
- Zajímá Vás, co se děje v odborech?
- Potřebujete právní radu?
- Máte v práci problém a nevíte jak ho řešit?
- Chcete pomoct při hledání nové práce?
- Nevíte jak na daně?
- Hledáte katastr nemovitostí nebo místo pro rekreaci?
- Hledáte jízdní řády?
- Hledáte znění zákonů, vyhlášek, Zákoník práce?
Pak jste tady správně.
Odchody do důchodu - co se počítá do penze
Článek vyšel v roce 2010 .............. 
Pokud se zaměstnavatel dostane do platební neschopnosti či z nějakého jiného důvodu nevyplácí mzdy, dostávají se jeho zaměstnanci do svízelné situace.
1) Před podáním návrhu na konkurz
Jestliže se jednalo o mzdu za měsíce před podáním návrhu na konkurz, lze využít zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, a požádat o zaplacení mzdových nároků úřad práce. Místně příslušný úřad práce vyvěsí na úřední desce nejpozději do 5 dnů od sdělení soudu o podání návrhu na prohlášení konkurzu informace o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u úřadu práce, a současně informuje o lhůtě, do které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit. Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy úřad práce zveřejnil výše uvedené informace na úřední desce, a to nejvýše v rozsahu odpovídajícímu mzdovým nárokům splatným za 3 měsíce v době 6 měsíců předcházejících měsíci, ve kterém byl podán návrh na prohlášení konkurzu. Doba 3 měsíců se počítá zpětně od prvního dne měsíce, ve kterém byl podán návrh na prohlášení konkurzu. Zaměstnanec může uplatnit mzdové nároky v období 3 let vůči jednomu a témuž zaměstnavateli pouze jednou. Zaměstnanec musí mzdové nároky u úřadu práce uplatnit písemnou žádostí a zároveň musí prokázat trvání pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti nebo jejich skončení v rozhodném období. V žádosti zaměstnanec uvede zejména své jméno, rodné číslo nebo datum narození, adresu bydliště, označení zaměstnavatele, sídlo či místo jeho podnikání nebo jeho bydliště, výši uplatňovaných mzdových nároků, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, dobu, za kterou je požaduje, a způsob jejich výplaty plus označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádějí odvody podle zvláštních právních předpisů. K žádosti je třeba přiložit doklady, kterými lze prokázat výše uplatňovaných mzdových nároků. Další podrobnosti vám sdělí na úřadu práce. V tomto případě není podmínkou, aby na zaměstnavatele byl konkurz prohlášen; stačí, aby na něho byl podán návrh na konkurz. Jje to nejjednodušší způsob, jak se rychle, bez složitých a formálně náročných postupů zaměstnanci mohou domoci svých mzdových nároků.
2) Organizace je již vkonkurzu - vzniká tzv. "Pohledávka za podstatou"
Podle § 31 odst. 3 a 4 zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, se v tomto případě jedná o pohledávku za podstatou, kterou lze podle § 31 odst. 1 zákona uspokojit kdykoliv v průběhu konkurzního řízení. Zde je vhodné zdůraznit, že podle § 31 odst. 3 a 4 zákona o konkurzu a vyrovnání se o pohledávku za podstatou jedná i v případě mzdových nároků zaměstnanců, které vznikly za poslední tři roky před prohlášením konkurzu.
Jestliže je dostatek finančních prostředků, měl by správce konkurzní podstaty dlužné mzdy uhradit. Je třeba obrátit se s žádostí o pomoc na krajský soud, který rozhodl o prohlášení konkurzu, a požadovat, aby byl správci dán pokyn, že má dlužné mzdy vyplatit.
Žádost by měla mít zhruba následující znění:
Podle čl. 28 Listiny základních práv a svobod, která má povahu ústavního zákona, mají zaměstnanci právo na spravedlivou odměnu za práci. Jedná se tedy o ústavní právo. V čl. 11 Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 95 z roku 1949 (ratifikována byla 11. 1. 1990, ve Sbírce zákonů byla zveřejněna pod č. 411/1991) je mimo jiné uvedeno, že v případě úpadku nebo soudní likvidace podniku budou pracovníci v něm zaměstnaní považováni za přednostní věřitele buď vzhledem k dlužným mzdám za práci vykonanou před úpadkem či soudní likvidací po dobu stanovenou vnitrostátními předpisy, nebo vzhledem ke mzdám nepřesahujícím výši stanovenou vnitrostátními právními předpisy.
Mzda, která je přednostní pohledávkou, bude vyplacena celá, dříve než běžní věřitelé mohou vymáhat podíly z aktiv.
V čl. 10 Ústavy ČR je uvedeno, že vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.
Na základě výše uvedeného je tedy třeba v rámci konkurzního řízení postupovat podle výše uvedené úmluvy a mzdy by zaměstnancům měly být vyplaceny přednostně, tj. i před nároky uvedenými v § 31 zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání.
Výše uvedenou žádost bude zřejmě vhodné poslat na vědomí i věřitelskému výboru.
Zákon 411/1991 Sb. a úmluva č. 95 o ochraně mzdy ....................................
Členské příspěvky a srážky ze mzdy
V minulých letech prováděli zaměstnavatelé pro členy odborové organizace službu - sráželi členské příspěvky přímo ze mzdy. Většina zaměstnavatelů v průběhu posledních 10 let přešla na počítačové zpracování mezd a vzhledem k tomu, že u většiny odborových svazů
je výše příspěvků na odbory stejná - 1% z čisté mzdy, zpracovatelé těchto programů tuto srážku automaticky zapracovali do svých aplikací.
Bohužel v současné době někteří zaměstnavatelé ve snaze utlumit činnost odborových organizací ve svých podnicích odmítají tuto službu provádět dál. Věří tomu, že přímé vybírání členských příspěvků odboráře postupně omrzí a nakonec ustane a tím zaniknou i odbory na jeho pracovišti. Není v tom tedy žádný technický problém, pouze politika zaměstnavatele.
Proti tomu existuje ale jedna účinná obrana - členové odborové organizace musí se svojí základní organizací uzavřít dohodu podle občanského zákoníku § 551, který má název Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů. Uzavře-li odborář tuto dohodu, stává se odborová organizace tzv. věřitelem a má právo na výplatu srážek členských příspěvků od data, kdy odborová organizace tuto dohodu předložila zaměstnavateli. Zaměstnavatel má povinnost tuto dohodu naplňovat a nemůže ji odmítnout. Zaměstnavatel nemá ani právo
tuto dohodu posuzovat, zkoumat, zjišťovat jak byla uzavřena apod. Toto právo nemá proto, že není účastníkem dohody.
Vznik odborové organizace - změna zákonů k 1.1.2014
Dosavadní zákon o sdružování občanů, z. č. 83/1990 Sb., v platném znění, je od roku 2014 zrušen. Dochází k přesunu právní úpravy občanských sdružení (resp. spolků) do nového občanského zákoníku (89/2012 Sb. = NOZ) - právní úpravou spolků se zabývají paragrafy § 214 – 302.
Z této právní úpravy transformace občanských sdružení na spolky jsou však odborové organizace (stejně jako zaměstnavatelské organizace) výslovně vyjmuty, a to dalším přechodným ustanovením § 3046 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého se odborové organizace evidované podle zákona č. 83/1990 Sb., považují za odborové organizace podle nového občanského zákoníku.
Odborové organizace jsou tak i nadále občanským sdružením ve smyslu článku 20 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích), avšak s tím, že jejich hmotně právní úprava je nově obsažena v novém občanském zákoníku.
Nový zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, z. č. 304/2013 Sb. od roku 2014 přenáší kompetenci registrace a evidence občanských sdružení nově jako spolků z Ministerstva vnitra České republiky na Ministerstvo spravedlnosti České republiky, a proto i v oblasti sdružování občanů došlo k zásadním praktickým změnám a vzniku nových povinností ve vazbě na novou právní úpravu.
Podle § 214 NOZ mohou alespoň tři osoby vedené společným zájmem založit k jeho
naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm. Spolky
mohou k uplatňování společného zájmu vytvořit nový spolek jako svůj svaz a v takovém
případě vyjádří v názvu spolku jeho svazovou povahu (§ 214 odst. 2 NOZ).
Institucionální úprava spolků tak bude nově od roku 2014 zahrnuta do kodifikace
obsažené v občanském zákoníku jakožto základní normě soukromého práva obecně
aplikovatelné na veškeré právnické osoby typu korporace, nestanoví-li zvláštní zákony
odchylky.
Spolek je nově vymezen s důrazem kladeným na jeho základní znaky:
a) Samospráva
b) Dobrovolnost členství
c) Oddělení majetkových sfér spolku a jeho členů s vyloučením zákonného ručení členů
spolku za spolkové dluhy
d) Spolková činnost jako hlavní statutární činnost a činnost vedlejší i výdělečná za účelem podpory vlastní spolkové činnosti při hospodárném využití majetku spolku
k hospodárné správě spolku.
Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, z. č. 304/2013 Sb., účinnost od 01. 01. 2014 (ZVR)
Podle § 1 ZVR se pod pojmem "veřejný rejstřík" rozumí spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, obchodní rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností.
Podle § 26 ZVR se do spolkového rejstříku zapisují spolky, pobočné spolky a další osoby, o nichž to stanový jiný zákon.
Za spolek je podle § 26 odst. 1 písm. a) ZVR se považují: Spolky, Odborové organizace,
Mezinárodní odborové organizace zaměstnavatelů, Mezinárodní organizace zaměstnavatelů.
Založení spolku (§218 NOZ)
Zakladatelé založí spolek, shodnou-li se na obsahu stanov; stanovy obsahují alespoň
a) název a sídlo spolku,
b) účel spolku,
c) práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat,
d) určení statutárního orgánu.
Za pobočný spolek je podle § 26 odst. 1 písm. b) ZVR se považují: Pobočné spolky, Pobočné organizace odborové organizace, Mezinárodní odborové organizace, Organizace zaměstnavatelů, Mezinárodní organizace zaměstnavatelů. Základní náležitosti jejich vzniku a fungování (viz § 228 a násl.)
Právní postavení dotčených právnických osob spojené s přechodem na novou zákonnou úpravu:
- občanská sdružení se považují za spolky ve smyslu NOZ, tzn. že se „nepřeregistrovávají“, není dotčena jejich právní kontinuita, je zachována jejich historie a mají stejné identifikační číslo (§ 3045 odst. 1 NOZ).
- organizační jednotky občanských sdružení, oprávněné jednat svým jménem, se považují za pobočné spolky (§ 3045 odst. 2 NOZ).
(Povinnost uložená statutárnímu orgánu hlavního spolku podat do tří let od 1. 1. 2014 návrh na zápis pobočného spolku do spolkového rejstříku pod sankcí zániku právní osobnosti pobočného spolku je ve smyslu § 125 odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb. považována za splněnou zapsáním údajů, které rejstříkový soud převezme ze základního registru osob a zapíše do spolkového rejstříku bez řízení.) - Odborové organizace, organizace zaměstnavatelů včetně organizací mezinárodních a jejich organizačních jednotek se považují za odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, mezinárodní odborové organizace a jejich pobočné organizace podle NOZ (3046 NOZ).
- přizpůsobit stanovy úpravě NOZ a doručit je příslušnému rejstříkovému soudu k založení do sbírky listin (§ 3041 odst. 2 NOZ),
- doplnit zapisované skutečnosti do veřejného rejstříku podle § 25 zákona č. 304/2013 Sb. týkající sedotčené právnické osoby (§ 122 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb.)
Do dvou let od ode dne nabytí účinnosti NOZ (tj. do 1. 1. 2016) jsou dotčené právnické osoby povinny uvést svůj název do souladu s požadavky NOZ.
Dle § 216 NOZ musí název spolku obsahovat slovo "spolek" nebo "zapsaný spolek", postačí však zkratka "z. s.". Výjimku z této povinnosti připouští § 3042 NOZ z důležitých důvodů, zejména užívala-li právnická osoba svůj název dlouhodobě a je-li pro ni tak příznačný, že jeho zaměnitelnost nebo klamavost nelze rozumně předpokládat.
V praxi tak může jít o případy, kdy stávající název právnické osoby obstojí i za nové právní úpravy, i když zcela neodpovídá jejím požadavkům (např. u označení "cechu").
Podle § 214 odst. 2 NOZ pokud spolky vytvoří k uplatňování společného zájmu nový spolek jako svůj svaz, vyjádří v názvu nového spolku jeho svazovou povahu. Takovou povahu spolku v jeho názvu nebude nutné vyjadřovat pouze prostřednictvím slova „svaz“, ale i pomocí běžně používaných označení, jako např. "federace", "asociace", "unie" atp. Stejně tak v případě "pobočného spolku" je toto označení jen druhovým označením a spolky mohou pojmenovat své pobočné spolky i jiným označením, jako např. "sekce", "základní organizace" či "místní organizace" apod.
Návrhy na zápis, změnu či výmaz
Od 1. ledna 2014 je nutné podávat návrhy na zápis, změnu zapsaných údajů či jejich výmaz ve spolkovém rejstříku k místně příslušnému rejstříkovému soudu (viz § 75 zákona č. 304/2013 Sb.). Tím je krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud osoby, jíž se zápis ve veřejném rejstříku týká. V případě pobočného spolku je příslušný soud, v jehož obvodu je rejstříkový soud hlavního spolku.
Návrh na zápis spolku do spolkového rejstříku podávají zakladatelé nebo osoba určená ustavující schůzí (§ 226 odst. 2 NOZ).
Dle § 26 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb. návrh na zápis ve věcech pobočného spolku podává spolek. To platí obdobně i pro odborové organizace a organizace zaměstnavatelů a stejně tak i pro jejich mezinárodní formy.
Návrh na zápis lze podat pouze na formuláři, který uveřejní Ministerstvo spravedlnosti na svých internetových stránkách. Návrh musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem.
Návrh lze podat v listinné nebo elektronické podobě. Podpis na návrhu na zápis v listinné podobě musí být úředně ověřen. Návrh na zápis v elektronické podobě musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem podle zákona upravujícího elektronický podpis nebo zaslán prostřednictvím datové schránky osoby, jež návrh na zápis podává. Ať už je návrh podáván v listinné nebo v elektronické podobě, musí být elektronicky vyplněn na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti (§ 17 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).